Vincent

Pavel Bobek

1:Stále stejnoAA4sustmou  A 
svítí plátno bloHmudících
  F7maj
malíř půlnoc kreslí smích
ten oEbraz píseň zpívá poAjednou.
2:Stíny na kopcích
ticho hnízd a moudrý sníh
svál sem hřích všech dětských cích
v těch barvách, které prosí tě pojď k nám.
R:AJá už vím Hm7a znám,
E7co jsi tenkrát tAoužC#mil říct
F#ma jak jsi trpěl pro své Hmnadání
E7učit lidi vF#midět víc,
však nebyl nikdo kdo by naH7slouchal,
Hm7snad dnE7es tu s tebou stáAl.
3:Stále stejnou tmou
stejné louky tu hoří dnes
mraky láká do nebes
kde Vincentovi modré oči sní
4:Jak jen pozmění
barvy žhnoucích slunečnic
vítr v tváři má pár skic
to smýknul štětce touhy van Gogh sám.
*:A svět tě tHmak trýznil
E7tvou lásku splácelA zlC#mým
F#mjen černHmé vrány nad tvou hlavou
ctí tvouDm mysl bolavou
světA nazval velkou G#vášeň šílenstF#7vím
a jHmá chci ti říct Vincente,
F7maj
že není nikde svět pro lásku
E7tvou se kterou bAdím.
5:Stále stejnou tmou
portrét v tichu muzejním
něžná dlaň - hold váženým
všem očím které nesmí rozumět
6:Prohlíží si prázdnou zeď
a chlápka v cárech nejchudších
v tvých růžích trn snad ostřejší
než kord co slouží srdci divným hrám
R:Já už vím a znám,
tak hledat musíš dál.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:12:37.698+00:00
Výsledky hledání: